Články

Půst a jeho vliv na zdraví

Hned na úvod si troufám tvrdit, bez ohledu na jakékoliv prokazatelné vědecké studie, že pravidelné částečné či plné půsty opravdu mohou být zdravotně prospěšné pro naše tělo i mysl.

Mohou, ale nemusí. Abychom opravdu dosáhli zdravotního přínosu, je potřeba půst praktikovat s plným přesvědčením, se správně nastavenou myslí a v neposlední řadě dodržovat několik doporučených pravidel. Nejdůležitější ze všeho je poslouchat vlastní tělo a nejít úplně proti proudu za každou cenu. Nejdříve je dobré vnímat, jak omezení jídla naše tělo zvládá po kratší časový úsek (stačí pouhý den), a neklást na sebe tak vysoké nároky a až posléze zkusit delší půsty (3, 5, 7 a více dní), které už budou postaveny na zkušenostech s vlastním tělem. Časem se pak opravdu můžete dostat do stavu, kdy tělu půsty budete dopřávat pravidelně, bez většího zásahu do svého všedního života.

Je důležité si uvědomit, že hladovění je fyziologický proces, který v těle spouští řadu obraných mechanismů a startuje mnoho biochemických reakcí, které mohou tělo v důsledku i poškodit! Z toho důvodu tedy nejdříve doporučuji zkusit tzv. očistné dny, tedy tzv. částečný půst, kdy se konzumují ovocné a zeleninové šťávy, zeleninové vývary, či alespoň suchá rýže, a nedochází k úplnému vyřazení jídla s omezením na pouhou vodu. Pro většinu lidí může být tato očista naprosto dostačující, a nemusí tak zacházet do extrémů a hazardovat s rozhozením metabolismu. Nesmíme zapomenout na to, že v tomto případě hraje enormní roli naše psychika – ani ne tak vůle jako „nastavení“ mysli a vlastní přesvědčení, že děláme něco dobrého pro sebe a že to děláme vědomě s cílem ulevit svému tělu. To také rozlišuje půst od prosté hladovky.

Pokud žena potřebuje zhubnout 5 kg do svatebních šatů a rozhodne se to řešit akutní třídenní hladovkou, pravděpodobně to skončí tak, že sice zhubne, ale ve svůj velký den ji bude zle a ze své svatební hostiny nebude schopná pozřít víc jak pár soust. Bude nervózní, roztěkaná, zkrátka v nepohodě. Pokud to však celé pojme tak, že chce vstoupit do manželského svazku v lehkosti, „očištěná“, s prostým rituálem a bude po tři dny např. pít jen čisté ovocné a zeleninové šťávy a alespoň jednou denně cvičit jógu, svůj den si s velkou pravděpodobností užije s čistou klidnou hlavou i dobrým pocitem sama ze sebe.

Zásady držení částečných i plných půstů

1. Bez vody není život, proto je důležité dodržovat pitný režim, který musí být nejlépe ještě navýšen. Základ by měla tvořit čistá neperlivá voda, která může být doplněna bylinnými čaji, šťávami apod. Jedině průběžným pitným režimem se tak udrží vylučovací procesy v provozu.

2. Delší půsty si neplánujte na zimní období, kdy má tělo vyšší energetické nároky na vlastní zahřívání, a snadno by se tak mohlo stát, že prochladnete. Delší půsty raději plánujte na jarní, mírně letní či ranně podzimní období.

3. Uvědomte si, že určité pocity diskomfortu jsou normální a je třeba je překonat – chutě, slabá nevolnost, špatná nálada, pocit ztráty energie apod. Pokud se však budete cítit opravdu vyčerpaně, se silnými nevolnostmi, půst raději ukončete.

4. Pokud máte pochyby, jestli vám váš zdravotní stav půst dovoluje, poraďte se se svým lékařem. Pokud nejste 100% přesvědčení, zvolte jen formu částečného půstu.

5. Mějte na paměti, že držení plného půstu, zatímco lidově řečeno podvádíte malým množstvím stravy, se může stát zdraví škodlivé. Přijatým množstvím sacharidů narušujete přirozeně po sobě jdoucí adaptační procesy na nedostatečný příjem stravy a můžete tělu mimo jiné narušit efektivní pálení tukových zásob.

6. Po vícedenním půstu nezapomeňte navracet pevnou stravu pozvolna, aby si na ní trávicí trakt měl čas opět přivyknout.

 

Přerušované hladovění
Jakousi odnoží půstu se stalo tzv. přerušované hladovění. Princip je v podstatě velmi jednoduchý a již sám název ho vystihuje. Jedná se o střídání fáze příjmu potravy s fází, kdy žádnou energii nepřijímáme. Tyto dvě fáze můžou být různě dlouhé, a tedy v různém časovém poměru. Fáze půstu, období bez stravy, může trvat od 6 do 36 hodin. Dlouhý spánek je tedy také určitý režim přerušovaného hladovění, který je ale přirozený. Přerušované hladovění však většinou zasahuje i do všedního dne. Režimů je několik. Nejběžnější, a dá se říci a historicky nejpřirozenější, je verze „6:1“, tedy 6 dní jíte normálně (samozřejmě ve zdravém duchu – pestře, racionálně, nepřejídáte se) a poslední sedmý den se postíte. Nemusí to být ale úplný půst, můžete zvolit jen částečný. Na této verzi je důležité se udržet den následující, vyvarovat se jakéhokoliv přejídání a snahy „dohnat“ postní den. Tato verze lze upravit i do „5:2“ – tedy 5 dní stravy a 2 dny půstu.

POZOR – půst není vhodný pro každého
Zda je půst pro někoho vhodný, či nikoliv, velmi závisí na jeho pojetí – zdali se jedná pouze o částečný půst, či o plný – a délce. Tradiční křesťanský půst, který je vlastně jen částečným půstem a při kterém nedochází k tak striktním omezení stravy, bude vhodný v podstatě pro každého. Přísnější formy půstu, kdy je úplně vynecháno jídlo po několik dní, už ale určitě nebudou vhodné pro nemocné osoby a například osoby s poruchou srážlivosti krve. O vhodnosti půstu pro osoby s diagnostikovaným diabettem typu II se stále polemizuje. I když některé studie poukazují na prospěšné účinky, hladovění, ač řízené, může diabetika snadno uvést do hypoglykemického stavu, což může vést v horších případech ke kolapsu. Dlouhodobý půst dále není vhodný pro malé děti, dospívající adolescenty, těhotné či kojící žen, velmi vážně nemocné osoby a velmi hubené ženy a muže. Starší osoby by taktéž měli zvážit delší půsty a raději se poradit s ošetřujícím lékařem.

Jak to vidím já...
Držení různých očistných a detoxikačních kúr, půstů, diet a hladovek je razantním zásahem do našeho metabolismu. Každý jedinec a jeho metabolismus může zareagovat úplně jinak. Existuje mnoho ověřených návodů, prověřených postupů, doporučení jak a co provádět, vždy ale mysleme na to, že každý jsme individuální a co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému! Já osobně jsem zastánkyní zdravého, střídmého a vyváženého racionálního stravování. Jsem spíše pro částečné půsty, kdy se konzumují ovocné a zeleninové šťávy, dostatek vody a v případě potřeby i např. suchá rýže. Mějte na paměti, že pokud se dlouhodobě stravujete pestře, vyváženě, převážně zdravě, dodržujete zásady zdravého životního stylu a jste zdraví a vitální, tělo se samo efektivně a pravidelně čistí pomocí detoxikačních orgánů a není potřeba razantnějších zásahů. Pokud ale sami na sobě cítíte, že potřebujete odlehčit, že máte za sebou období, kdy vaše strava nebyla ideální (přejídání, stres, nepravidelná strava apod.), případně chcete změnit svůj životní styl a začít se stravovat lépe, jistě (i symbolicky...) vám nějaká forma vhodně zvoleného částečného půstu prospěje. Dodržujte však výše zmíněné rady a zvolte klidnější období, kdy máte hodně času pro sebe a pro své myšlenky.

 

zdroj fotky: Shutterstock.com