A proč ona může sníst vše a já po všem přiberu?
Řada žen se v životě dostane do situace, kdy má nepříjemný až svíravý pocit, že z čehokoliv, co sní, přiberou. Nespočetněkrát jsem se již setkala s ženami, které mi tvrdily, že snad přibírají i ze vzduchu. Hned další věta, který následovala bylo postěžování si, že mají kamarádku, která si radostně mlsá čokoládu, dorty nebo si dopřává vydatné víkendové obědy či večeře a je stále štíhlá a úplně v pohodě. Tak v čem je tedy zakopaný pes? Opět je to naše mysl a to, jak věci, v tomto případě jídlo, vnímáme!

            Pocity hladu a sytosti jsou řízeny přes hormonální systém. Konkrétně to mají na svědomí dva hormony a tím je leptin a ghrelin.

Leptinu se přezdívá hormon nasycení. Mezi jeho hlavní funkce patří hlídání našeho apetitu – pokud je jeho hladina nízká, dostává tělo signál: Více jez! Při vyšších hladinách tohoto hormonu zase dostáváme signály: Nejez tolik, a raději se více hýbej…. Správné „vyslyšení“ těchto signálů je esenciální pro udržení energetické rovnováhy v našem organismu. Leptin také umí způsobit navození „úsporného režimu“. V momentě, kdy držíte pravidelně nesprávně nastavené diety, hladovíte, dojde k fyziologické adaptaci metabolismu na tento stav a organismus se přepne do šetření. V tom tkví největší problém diet – ve chvíli, kdy přestanete držet nějakou striktní redukční dietu a začnete zase normálně jíst, tělo má několikanásobně vyšší tendenci si začít ukládat zásoby v podobě tuku a velmi pravděpodobně opět vše, co jste shodili, přiberete zpět. Tělo totiž jásá! Jásá, že jste přestali blbnout (v minulosti to bylo samozřejmě jásání, že přišel čas úrody a nebo že bylo konečně uloveno nějaké to zvíře) a že konečně může přestat šetřit. Ghrelin je hormon, který je uvolňován hlavně v žaludku. Tento „hladový hormon“, jak se mu s oblibou říká, má nespočet funkcí – podporuje chuť k jídlu, ale také ukládání tuků do zásoby, kontroluje vyplavování inzulínu a stimuluje uvolňování růstového hormonu. Jeho uvolňování je primárně řízeno naším stravováním – hladiny tohoto hormonu jsou nejvyšší před jídlem nebo když máme hlad.

Způsob myšlení významně ovlivňuje fyziologické reakce na jídlo
V jedné studii z roku 2011 vědci zkoumali, jak se liší odpověď těla na příjem potraviny v závislosti na tom, jaké informace o ní účastníci studie dostanou. Účastníkům byl podán mléčný nápoj. Jedné skupině bylo řečeno, že jde o relativně nízkokalorický nápoj tzv. „light“ obsahující 140 kcal. Druhá skupina dostala informace, že jde o nápoj vysokokalorický, který obsahuje 620 kcal. Realita byla taková, že šlo o jeden identický nápoj, který měl 380 kcal. Během konzumace byla všem lidem měřena hladina právě hormonu ghrelinu, který souvisí se sytosti a uspokojením po jídle. Pro mnohé možná nebude překvapením, že lidé, kterým bylo tvrzeno, že pijí opravdu vydatný nápoj se po něm cítili více sytí a uspokojení, než ti, kteří pili nápoj nízkokalorický. Tito lidé měli nízké hladiny ghrelinu. Nejenom na základě této studie se stále dokazuje, jak naše mysl, lidově řečeno naše hlava, dokáže ovlivnit to, jak naše tělo reaguje na zkonzumovanou stravu. Už jen to, s jakým pocitem dlouhodobě jíme (a samozřejmě nejen to), dokáže determinovat, jestli třeba v nějaké časovém měřítku budeme přibírat na hmotnosti a nebo ne. To, co z této studie vyplývá vlastně ani není překvapující, ale zcela přirozené. Například velmi častým paradoxem je to, že tzv. light potravin (např. sýr se sníženým množstvím tuku, brambůrky – 30 % soli a tuku nebo margarín light), stejně ve finále sníme více, protože jsou to prostě ty lehčí verze a náš mozek nám říká, že jsou vlastně vhodné, v pořádku a můžeme si je dopřát. Místo abychom si dopřávali kvalitní plnohodnotnou potravinu v nějakém normálním množství, honíme se za rádoby odtučněnými a odcukrovanými potravinami, které s pocitem vítězství, že jsme nad tím vyzrály, zkonzumujeme mnohem rychleji a zkonzumujeme jich také více.

Podobných vztahů mysl–reakce těla se nachází v těle nespočet. Toto byl jen příklad toho, jak důležité je výživu správně uchopit, ať už například chcete hubnout nebo jen měníte jídelníček. Je leden, Vánoce jsou za námi a celý rok před námi. Zkuste vstoupit do nového roku 2022 s uvolněným pocitem, bez strachu z každého kousku dortu, bez dietování (ale s přirozenou a pozvolnou změnou/úpravou jídelníčku) a přidejte k tomu důležitou esenci a tím je pohyb. Protože pohyb to jsou endorfiny, no a ….. to už je jiný příběh.

Článek vyšel v časopise Jóga DNES leden 2022