Lehoučký, vláčný, voňavý... zkrátka vyladěný do podzimní nálady :). Na podzim poctivě zařazuji zahřívající snídaně. Místo jogurtů a tvarohů na sto způsobů dávám více přednost pečeným sladkým pokrmům, které prohřejí buď svou teplotou nebo svými ingrediencemi. Dýňový koláč je jedním z nich :)

V letních dnech naše těla pracují na plné obrátky, aby si udržela správnou teplotu, která je optimální pro fungování celého organismu. Nedílnou součástí celého procesu je i hospodaření s vodou, obecně tekutinami, proto je správná hydratace aktuálně doslova „žhavé téma“.

Recenze panenských rostlinných olejů VENIRA, kde se dozvíte něco málo o olejích, podělím se s vámi o odborné hodnocení produktů, ale i subjektivní hodnocení účinků.

Dle lidové tradice se Jidáše, tradiční velikonoční pečivo, pečou ve středu nebo brzo ráno na Zelený čtvrtek. Jeden Jidáš za svítání by vám měl zaručit pevné zdraví a ochránit vás před různými neduhy. Je ideální čas zadělat, abyste se zítra mohli těšit ze snídaně.

Většinu času předávám znalosti jiným, to ale neznamená, že se od druhých stále neučím. V posledních letech se rozšířil jeden nešvar, a to je přeinformovanost ve výživě. Určitě jsme zde o tom už mluvili. Dnes tedy zamyšlení o jednom jejím důsledku – oblibě vinit konkrétní typ potravin „za vše zlé“.

Umeocet je skvělý pomocník do kuchyně. Zálivky, omáčky nebo třeba hlívový guláš – všude tam ho můžete využít. Jelikož se jedná o fermentovaný produkt, obzvlášť ho docení hlavně vaše střeva.

V momentě, kdy se začne hromadit úroda rajčat a paprik tak, že už nevíte, co s nimi, je čas na lečo. I když je to pokrm jen z několika ingrediencí, celková chuť a konzistence ve výsledku záleží na kvalitě surovin. Z vlastních ingrediencí nebo minimálně z vlastnoručně vypěstovaných rajčat a paprik, chutná prostě nejlépe.

Moje babička zkouší na poli alternativní léčby kde co. Když jednou o Vánocích přinesla lahev ne moc vábně vypadající a páchnoucí "tekutiny" se slovy, že díky tomu už jí vůbec nebolí kolena, měla jsem k tomu zpočátku nedůvěru. Pak jsem se ji zeptala na složení a postup, jak ho vyrábí, a začalo to dávat i biochemický smysl. Tady je recept.

Klíčení luštěnin je považováno za něco, co spíše praktikují „alternativci" a milovníci rostlinné stravy. Určitě jste o něm už slyšeli, ale stále jste se neodhodlali to zkusit. Rozumíme vám. Pojďme společně prolomit ledy. Vyzkoušíte to jednou a pak už budete klíčit stále.

Plýtvání. To je něco, co je doslova poznávacím znamením mnoha lidí z vyspělých států. Naštěstí nám často už ale záleží na tom, kolik potravin opravdu potřebujeme, a ne kolik chtějí naše oči a náš chtíč. Milióny tun potravin ročně se vyhodí – bez užitku, jen tak, a velká část by jistě zvládla nasytit tam, kde je nedostatek.